Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vše o Krtečkovi

12. 8. 2007

 

Krtek i jeho tvůrce Zdeněk Miler slaví narozeniny


Praha - Svou nejslavnější postavičku, krtka, nakreslil Zdeněk Miler před padesáti lety. "Pamatuji si to jako dneska: udělal jsem mu tenkrát červenou kšiltovku, ale on si řekl raději o lopatku," vzpomíná výtvarník. Narozeniny však slaví dvoje: Milerovi je dnes pětaosmdesát.

Kladenský rodák prožil válku ve Zlíně, kde se rodily základy české animované školy, takže po návratu do Prahy už měl vedle ostatních studentů náskok. Animoval figurky Jiřího Trnky, pro jehož příští studio Bratři v triku namaloval Miler logo: tři kudrnaté kluky v námořnických tričkách. Dostal za ně týden volna.
První samostatný film podle pohádky Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce se prosadil na benátském festivalu, pak přišly Červená karkulka, Kubula a Kuba Kubikula, Měsíční pohádka, epizody se štěňátkem. Ale hlavně krtek (1956), jenž měl podle zadání "srozumitelně osvětlil malým divákům technologii průmyslové výroby látek". Jenže Miler stroje vynechal a natočil příběh Jak krtek ke kalhotkám přišel.
Tehdy ještě malý černý hrdina mluvil, ale roku 1963 se vrátil v epizodě Krtek a autíčko už beze slov, jen s pár citoslovci. "To jsou hlasové záznamy mých dvou malých dcer," prozradil Miler. Následoval celosvětově proslulý seriál Krtek a raketa, Krtek a transistor, Krtek a televizor... Zahraniční stanice se svými žádostmi o další díly zasloužily o českého krtka.
Ani za padesát let nezestárl. "Naopak omládl. Když jsem dělal prvního krtka, dlouhý nos ho dělal starším. Tak jsme ho zkrátili. Zmizel ocásek, přibyly vlásky. Já bych z něj chtěl mít pořád kluka," vyznává se Miler.
Krtek na videokazetách a DVD, ale i na textilu, porcelánu, krtek plyšový, v knížkách, omalovánkách - z animovaného hrdiny se stala též úspěšná obchodní značka. Současně se postavička objevuje na charitativních akcích, Milerův "vláček štěstí a naděje" nyní rozšířil nabídku trojrozměrných pohlednic Konta Bariéry, které pomáhá zdravotně postiženým dětem.
Oslavy jubilea výtvarníka a jeho postavičky si vzala na starost společnost Země pohádek. V Praze, Brně a v Plzni uspořádá výstavy, o krtkovi a jeho historii vyjde obrazová kniha, která připomene i další Milerovy figurky - cvrčka, štěňátko, vrabčáka. Krtek dostane vlastní internetové stránky, bude mu patřit speciální číslo časopisu Země pohádek a ve zvláštním filmovém pásmu se vrátí také do kin. (2. 10. 2006)

Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 21.02.2006
Název: Krtek i jeho tvůrce Zdeněk Miler slaví narozeniny
Ročník: 17
Číslo: 044
Autor: MIRKA SPÁČILOVÁ

ObrazekTo je on. Zdeněk Miler. Tatínek krtečka. Díky mu.

Když roce 1957 natáčel výtvarník a režisér Studia Bratři v triku Zdeněk Miler vyprávění o tom, „Jak krtek ke kalhotkám přišel“, netušil že se pod jeho rukama rodí jeden z nejslavnějších hrdinů českého animovaného filmu. Krtek si rázem získal srdce malých i velkých diváků. A co víc, okouzlil i vážné členy festivalových porot. Z filmového festivalu v Benátkách si přivezl hned dvě hlavní ceny a brzy k nim přidal i velkou cenu festivalu v Montevideu.

Po šesti letech přibylo k prvnímu vyprávění vyprávění další (Krtek a autíčko). A to už se zcela jasně prokázalo, že udivený pohled, kterým krtek pozoruje svět, je vděčnou metodou pro rozvíjení filmového příběhu. Krtek se líbil malým, i dospělým. Ostatně nejeden táta v té době podobně jako krtek snil o vlastním automobilu. Po delším váhání se Zdeněk Miler k oblíbené postavičce začal vracet. Filmový příběh získával sevřenější tvar. Už druhý díl rozhodl, že film bude bez komentáře. Vždyť krtkovo udivené „jů“, šťastné zatleskání rukama či veselý smích, dokázaly vyjádřit víc než celá kupa slov. Zdeněk Miler nátáčel příběhy o krtkovi podle vlastních námětů i podle námětů renomovaných autorů – jedním z nich byl i spisovatel Ivan Klíma.

Zdeněk Miler oslaví 21. 2. 2006 své 85. narozeniny

Od dob, kdy „krtek ke kalhotkám přišel“, uplynula už pěkná řádka let. Přesto tenhle nestárnoucí hrdina dál baví nové a nové generace dětí. Snad proto, že má dobré srdce a věčně udivené oči. Krtkův „tatínek“ Zdeněk Miler připravil v uplynulých třech letech šest úplně nových příběhů. A tak se můžeme těšit, že se spolu s krtkem projedeme metrem, opravíme myšce povodní zničený dům, budeme u toho, když na svět přijdou malá zaječátka a seznámíme se s malým sněhuláčkem i s urputnými houbami, kterým se na krtkově krtině líbí víc než ve stínu lesních stromů.

Co možná o krtkovi nevíte

Proč se krtek skoro nikdy nemračí?

Protože jeho autor se snažil omezit vše, co by na diváky působilo nepříjemně. A třebaže Krtek někdy pláče nebo se i mračí, skoro se nerozčiluje. „V devadesáti procentech se směje a smějou se také ostatní zvířátka. Krtek je zvědavý, odvážný kluk, který jde do všeho s legrací.“

Změnil se za padesát let?

„Naopak omládl. Když jsem dělal prvního Krtka, měl dlouhý nos, ale ten ho dělal starším. Tak jsem řekl animátorům, aby mu udělali nos krátký. Zmizel ocásek a přibyly mu vlásky. Já bych z něj chtěl mít pořád kluka. Dělá drobné rošťárny stejně jako děti, a tak je jejich partnerem.“

JAK ZDENĚK MILER KE KRTKOVI PŘIŠEL


V roce 1956 dochází k historicky významné události nejen ve tvorbě Zdeňka Milera, ale v celé naší animované produkci: tvůrce je vyzván, aby vytvořil snímek, který by malým divákům srozumitelně osvětlil technologii průmyslové výroby látek. Zdeněk Miler natáčí film.

JAK KRTEK KE KALHOTKÁM PŘIŠEL.
T
vůrce vzpomíná: „Původně to měl být film o tom, jak se vyrábí plátěná košilka. Dostal jsem námět, abych ho zpracoval, ale mně se nelíbil, protože v něm byly jen samé stroje a nic víc. Řekl jsem si, že námět musím udělat zajímavě, že by měl mít příběh s figurkou, která by demonstrovala výrobu plátna od samého začátku až po konečnou fázi.
Přemýšlel jsem o figurce, ale nechtěl jsem napodobit figurky, které dělal Disney. Dlouho jsem na nic nemohl přijít. Jednou jsem byl v lese, a když jsem z něj vyšel, uviděl jsem na poli krtiny. Napadlo mne, že by to mohl být krtek. Doma jsem se podíval do Brehma, jak vypadá, a moc se mi nelíbil. A tak jsem si ho začal kreslit, a jak jsem si ho kreslil, už jsem si ho stylizoval a rozkresloval rovnou do scén. Velice brzo se krtek stal mým kamarádem.“
Ale krteček není jeho první seriálovou postavou. Tou se stalo v letech 1960 až 1961 malé štěňátko, které díky své zvídavosti i naivnosti osvětlilo dětským divákům některé z přírodních procesů.

KRTEK – HRDINA SERIÁLU

Až v roce 1963 se vrací malý černý hrdina na filmové plátno v příběhu nazvaném Krtek a autíčko. Tentokrát už je film beze slov, aniž by ovšem ztratil cokoliv na své srozumitelnosti. I to je dokladem tvůrčího mistrovství Zdeňka Milera.
Tedy abychom byli přesní: filmy jsou bez komentáře, bez monologů a dialogů, krtek se pouze vyjadřuje v několika citoslovcích.
Zdeněk Miler prozrazuje: „To jsou hlasové záznamy mých dvou dcer ještě z doby, kdy byly malé. Tenkrát jsem je natočil a od té doby je stále kopíruju. Zatím jsem nic lepšího nenašel, i když jsem tomu věnoval i za pomoci mých přátel spoustu času a práce. Měl jsem zřejmě tenkrát na děvčata příznivý vliv, takže se před mikrofonem chovala naprosto přirozeně a já z nich dostal nádherný smích, krásné dětské údivy a dokonce i pláč, což bylo velice těžké, protože aby se dítě hezky rozplakalo – i když pláče mnohokrát za den – je velmi obtížné…“
A pak se už zvolna rozbíhá světově proslulý seriál: Krtek a raketa, Krtek a transistor, Krtek a televizor…A protože zahraniční televizní společnosti trvaly na třináctidílné podobě seriálů, naplňuje se postupně dalšími příběhy tato ne příliš šťastná číslovka. Nebyla však číslovkou konečnou. A Zdeněk Miler nestvořil pouze filmy s tímto svým nejslavnějším hrdinou.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA